|
|
Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života
BELEŠOVÁ, Romana
Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.
|
|
|
Řízení kvality zdraví v ČR
Křížek, Josef ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
V teorii i praxi existuje velké množství přístupů a také nespočet metod, kterými je na oblast zdravotnictví resp. zdraví nahlíženo. Cílem práce je prozkoumat efektivnost zavádění současných projektů do praxe, tj. efektivní aplikace nástrojů řízení kvality zdraví. Teoretická východiska práce charakterizují samotné chápaní pojmu kvality zdraví zejména v oblasti zdravotnictví. V této části jsou dále uvedeny vybrané nástroje řízení kvality zdraví. Analytická část se zaměřuje na institucionální prostředí v závislosti na současné výzvy zavádění elektronického zdravotnictví v ČR, mezi které lze zařadit centrální úložiště elektronických receptů jako jeden z nástrojů řízení kvality zdraví a základ pro elektronickou preskripci. Závěrečná část věnuje pozornost budoucím trendům centrálního úložiště elektronických receptů a mezinárodním projektům např. projekt epSOS. EU je mimo jiné postavena na systému vzájemného srovnání a učení. Nástin možných budoucích kroků je tedy nutno chápat v kontextu zahraničních projektů, a proto je v závěru představen stav projektů eHealth v Dánsku.
|
host ::
RSS.